Sokolov - Sokolovská porodnice je jedním ze dvou specializovaných zařízení v České republice, kde lékaři používají unikátní metodu intravenozní porodnické analgezie. Ta u vybraných budoucích maminek tlumí bolesti, které ženy u porodu mají. Výhodou je také to, že jeho aplikace je mnohem méně invazivní, než v případě známějšího epiduralu. Zjednodušeně řečeno, rodička si bolest při porodu tlumí sama. Vše pomocí speciálního přístroje, který má při porodu u sebe, většinou na krku a pomocí tlačítka si dávkuje utišující prostředky.
„Intravenozní analgezie je tlumení porodních bolestí podáním malé dávky silného analgetika, tedy utišujícího prostředku do žíly. Tím se jen zmírní vnímání porodních bolestí, ale celkový stav rodičky a plodu se neovlivní,“ uvádí primář Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Sokolov Alexander Aboši, který je propagátorem této moderní metody.
Dvě ze svých třech dětí takto porodila Denisa Staňková Řádková. „Zažívala jsem opravdu velkou bolest, takže přišla velká úleva. Samozřejmě jsem vše dál cítila, ale bolest byla snesitelnější, na únosné hranici, kdy jsem si dokázala částečně i odpočinout,“ uvádí maminka.
Porodní asistentky jsou za možnost využití invazivní analgezie velice rády. „Využívá se v situacích, kdy jsou vyčerpány všechny varianty tlumení bolesti v rámci našich možností na oddělení (úlevové polohy, teplá koupel, aromaterapie, muzikoterapie, spasmolytika, analgetika). Ženy jsou při ní uvolněnější, spadne z nich strach a tím i porodní proces pokračuje a žena se může soustředit na svůj porod,“ říká vrchní sestra Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Sokolov Jana Pšeničková.
Jak se utišující prostředky do těla dostanou?
Porodní asistentka, či anesteziologická sestřička rodičce zavede do žíly kanylu. Ke kanyle pak připojí speciální dávkovač, který obsahuje účinnou látku proti bolesti. Tento dávkovač se pak uloží do obalu, který si rodička může zavěsit na krk, nebo mít v ruce a pod. K dispozici bude mít tlačítko, které zmáčkne vždy, když se bude bolest stupňovat a dávkovač jí do žíly podá účinnou dávku.
Výhodou metody je, že je k ní možné přistoupit v jakékoli fázi, s výjimkou posledních minut před samotným porodem miminka. Konkrétní čas zahájení intravenozní analgezie určí porodník, výkon provádí anesteziolog. Při podání je nutná dobrá spolupráce rodičky s anesteziologem i porodníkem.
Lékaři v tomto případě používají velmi krátce působící lék proti bolesti fungující pouze několik krátkých minut. Z tohoto důvodu se podává kontinuálně do žíly v malé „udržovací“ dávce a rodička v případě potřeby zmáčknutím tlačítka dostane další přesně určenou dávku, která jí uleví od bolesti. Žena sama si tedy určuje, kdy lék proti bolesti dostane, ona má kontrolu nad množstvím léku, které se použije. „Díky tomu, že se jedná o velmi krátce účinkující lék, v těle se nehromadí. Speciální dávkovač, který používáme, také hlídá, aby pacientka neužila větší, než bezpečnou dávku léku proti bolesti,“ říká primář Aboši.
Bolest je obecně signálem, že něco v těle nefunguje správně. Porodní bolest je ale jedinou bolestivou reakcí na normální, přirozený podnět v lidském těle. Tlumení porodních bolestí tedy není žádný luxus, ale naopak nás pomáhá zbavit strachu, napětí, bolesti a strachu. Přispívá k úpravě dýchání rodičky během děložní činnosti a zlepšuje přísun kyslíku novorozenci. Zvyšující se bolest vše zhoršuje. „Porod nebude nikdy zcela bezbolestný, ale mnohem méně bolestivý a pro rodičku a tím i pro dítě mnohem snesitelnější. Nejvyšší účinek se obvykle projeví hlavně ve zhruba prvních 2/3 trvání porodu,“ uvádí Aboši.
Možnost tlumení bolestí se považuje v 21. století za právo a standard. Internetová prezentace téměř jakéhokoliv porodnického oddělení v republice nabízí možnost většinou epidurální analgezie.
Jaká jsou ale přesná čísla například z roku 2011? „Porodnickou analgezii mělo pouze 15 % rodiček! Narodilo se 108,7 tis. dětí, ale „bezbolestně“ pouze cca 16 tisíc! Takhle nízké číslo spíše znamená, že mnoho žen, které tlumení bolesti skutečně potřebovali (i z medicínských, nejen „osobních“ důvodů), ji nedostalo,“ myslí si Aboši.
Tato metoda porodnické analgezie se zatím ve střední Evropě rozšířila minimálně a například v Česku a Slovensku je v praxi téměř neznámá. Nemocnice Sokolov s ní začínala v roce 2012. Tehdy ji prováděla pouze FN Brno Bohunice. „Zatím nemám signály o jejím dalším rozšíření. I z tohoto důvodu nyní pracujeme ve spolupráci s FN Brno na studii, kterou plánujeme publikovat v kvalitních mezinárodních anesteziologických časopisech,“ uvádí Aboši.
Zkušenosti a výsledky prezentoval tým sokolovských a brněnských lékařů i na mezinárodním anesteziologickém kongresu, kde vzbudil značný zájem. „Dokonce nás s ohledem na naše know-how kontaktovala i jedna z vídeňských porodnických klinik,“ uvádí Aboši.
Jako jakákoliv jiná metoda, i tato má svá možná rizika a komplikace. Použitý lék k tlumení bolesti (remifentanil, pozn.aut. ) je velmi účinný. Mezi nejčastější vedlejší účinek se řadí únava a lehká malátnost v průběhu podávání léku.
„Toto není nebezpečné. Může ale také dojít k útlumu dýchání, proto se dýchání musí pečlivě sledovat. Tato komplikace se dá velice rychle a snadno zvrátit podáním protilátky, která je účinná za několik vteřin, či zastavením aplikace účinné látky, proto je toto riziko malé,“ uvádí Aboši. „Obecně je tolerance intravenozní analgezie velmi dobrá, nelze ji ale provést u osob trpících alergií na léky, které se k analgezii užívají. Podmínkou je i dobře spolupracující rodička,“ dodává Aboši.
Intravenozní porodnická analgezie je využívána hlavně ve Skandinávii, Velké Británii a zemích Beneluxu, nyní zažívá boom ve Švýcarsku. Postup, který je používaný v sokolovské nemocnici je původem z Holandska.
V Nemocnici Sokolov se jedná o velmi dobře zavedenou metodu, které využila již velká řada rodiček včetně lékařek sokolovské nemocnice. Pro zajímavost: Nejmladší rodička s intravenozní analgezií měla 13 let. Nejdéle ji lékaři podávali 19 hodin.
Jaké existují metody porodnické analgezie?
Je jich skutečně hodně. Jen těch základních je přes 20. Některé pomáhají pouze svým placebo efektem (placebo může vyvolat úsměv na tváři, ale pozor, placebo efekt může tvořit až 30% účinku léku, či metody – a to není málo.)
Ale skutečně dokázané nejefektivnější metody jsou:
1. Předporodní kurzy – žena dopředu ví, co se bude dít a taky jak na to má reagovat. Má menší strach i bolesti a lépe spolupracuje.
2. Epidurální analgezie – k léčbě bolesti daleko nejefektivnější způsob. Je to ten „epidurál“, o kterém se dočteme na všech maminkovských diskusních fórech. Hadička, přes kterou se podávají léky proti bolesti, se zavede přímo do páteřního kanálu. Má svá pravidla, výhody i rizika – jako ostatně každá metoda nejen v zdravotnictví.
3. Intravenozní porodnická analgezie – patří mezi nejnovější postupy. Její protibolestivý účinek je menší ve srovnání s „epidurálem“, je ale mnohem méně invazivní (pouze se do žíly zavede kapačka) a dokonce se může použít v i případech, kdy epidurální analgezie není možná.
Jaká je historie porodnické analgézie?
Pokusy ulehčit ženě od porodních bolestí jsou staré jako lidstvo samo. Patřili sem jak nejrůznější magické rituály, tak působení různých bylinek. V Persii se podávalo víno. V Asii se využívala akupunktura a opium. Použití opia popsal i Hippokrates 500 let před naším letopočtem. Extrakty z konopí a mandragory se používaly během porodu v mnoha lidských společenstvích.
Křesťanství spatřovalo v bolesti u porodu boží trest, proto bylo tlumení bolestí ženám u porodu odepíráno. Skutečná změna nastala až v druhé polovině 19. století, kdy začal doktor sir James Young Simpson z Edinburgu podávat éter a 10 měsíců poté i chloroform.
Prvním propagátorem novodobé porodnické analgezie byla královna Viktórie, která se si zvolila chloroform při porodu prince Leopolda v roce 1853, v roce 1857 opět při narození princezny Beatrice. Díky ní se začala stávat tato praxe mezi vyšší a střední třídou běžná.
