ČR - Už pošesté se mohou lidé zapojit do Ptačí hodinky – zimního sčítání ptáků nejen na krmítku. Dlouhodobý projekt občanské vědy organizuje 5.–7. ledna 2024 Česká společnost ornitologická (ČSO).
Cílem je zmapovat, které druhy ptáků zimují v Česku v blízkosti lidí a jak se to v průběhu času mění. O titul nejčastěji pozorovaného ptáka se pravděpodobně opět utkají sýkory, vrabci a kosi. S čím dál teplejšími zimami ovšem v Česku zimují i druhy, které dříve odlétaly na zimoviště do Středomoří. Podrobné info o Ptačí hodince je na ptacihodinka.cz.
Počasí se během letošní zimy střídá jak na kolotoči – jeden den nás obklopuje sníh, druhý den jsou teploty nad nulou a sníh taje. Jak na toto střídavé počasí zareagují ptáci? Kolik jich letos během Ptačí hodinky přiletí na krmítka? I na tyto a další otázky se s pomocí veřejnosti snaží odpovědět odborníci z ČSO.
Sčítání se může zúčastnit každý bez předchozích zkušeností a nutnosti se předem registrovat. Kdykoliv od pátku do neděle si stačí vyhradit hodinu času, během které budou lidé pozorovat ptactvo z jednoho místa a výsledky vloží do formuláře na ptacihodinka.cz. „Kdo si není jistý, že dokáže poznat nejběžnější druhy ptáků, pomohou mu materiály s vyobrazením druhů. Pokud se stane, že druh neurčíme, také to nevadí a toto pozorování vložíme jako „neznámý druh“. Je zcela v pořádku přiznat, že nějaký druh nepoznám, než riskovat, že jej určím špatně,“ říká koordinátorka Ptačí hodinky Eliška Konopáčová z ČSO.
Většina účastníků Ptačí hodinky sčítá ptáky na svých krmítkách, sčítat je ovšem možné i na zahradě, na balkoně či jakémkoliv libovolném zvoleném místě. Pestrost pozorovaných druhů přitom ovlivňuje mnoho faktorů - od charakteru zástavby, zeleně či vodní plochy v okolí, umístění krmítka a nabízené potravy až po aktuální počasí. „Nejvíce osvědčeným typem potravy pro ptáky na krmítku jsou semena slunečnice. Přivítají také vlašské ořechy, tukové koule vybalené ze sítěk či jablka,“ vysvětluje Dita Hořáková z ČSO.
Metodika sčítání je stejná jako v předchozích letech. „Z jednoho místa po dobu jedné hodiny zapisujeme u každého druhu vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik. Tím se vyhneme tomu, že bychom nějakého ptáka započítali dvakrát. V úvahu přitom bereme všechny ptáky, které během své hodinky spatříme. Nejen ty, kteří přistanou přímo na krmítku, i přeletující,“ sděluje Konopáčová.
A co když během sčítací hodinky na krmítko žádný pták nepřiletí nebo je ptáků málo? „I tyto údaje nás zajímají a jsou velmi důležité. Jedná se o vědecký výzkum, nikoli o soutěž. Je důležité, aby účastníci odeslali své pozorování, i když jim na krmítko žádný pták nepřilétl. Tyto údaje nám pomohou zjistit, kde ptáci naopak chybí,“ zdůrazňuje Konopáčová.
Jaké ptačí druhy se objeví v pozorování, je dáno i specifickými podmínkami daného roku. „Někteří ptáci jsou stálice, výskyty jiných druhů ale určuje průběh konkrétní zimy. Například mimořádně atraktivní brkoslav severní k nám v některých letech zalétá zimovat v zajímavých počtech, jindy je jeho výskyt minimální či žádný. Letos to prozatím vypadá slibně, už jsme zaznamenali hejna na více místech republiky,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Za pozornost stojí i výskyt ptáků, kteří obvykle migrují na jih. Mírnější průběh zim je motivuje vyhnout se náročnému tahu a risknout, že se v Česku uživí i v chladnějším období. Mezi takové otužilce patří holub hřivnáč, pěnice černohlavá, konipas bílý či špaček obecný. A také rehek domácí, kterého ČSO vyhlásila ptákem roku 2024. „Zatímco dříve býval přísně tažný, nyní stále častěji v Česku zimuje, minule jich lidé během Ptačí hodinky napočítali 34, v předcházejícím ročníku 51. Chceme jeho výskyt lépe monitorovat. Spustili jsme proto specializovaný projekt Rehci v zimě, důležitá ale budou i data z Ptačí hodinky,“ vysvětluje Vermouzek.
Každoročně se během Ptačí hodinky objevují i úsměvná a neobvyklá jednotlivá pozorování, například některé druhy papoušků. „Jedná o andulky či rosely, tedy ptáky uniklé z chovů. Jsou to ale původně australští ptáci, takže o přežití české zimy budou muset zabojovat. Záznamy máme i o výrazně větších, zeleně zbarvených alexandrech malých. A to je již druh, kterému mrazivé teploty výrazně nevadí, takže se úspěšně šíří Evropou. V mnoha státech zakládá kolonie a konkuruje původním druhům. V Česku to tak prozatím není, ale i pomocí Ptačí hodinky můžeme zjistit, kde se tito ptáci vyskytují,“ říká Konopáčová.
Díky spolupráci s desítkami tisíc dobrovolníků ornitologové získají velké množství dat o ptácích zimujících v Česku. Následně je mohou porovnávat nejen meziročně, ale i mezistátně. Svou Ptačí hodinku totiž ve stejný termín organizují i v Rakousku, Bavorsku, Slovensku a Švýcarsku.
Loni se do sčítání v Česku zapojilo přes 28 tisíc lidí, kteří pozorovali více než půl milionu ptáků.
Všichni účastníci letošního ročníku Ptačí hodinky, mohou vyhrát některou z tématických cen. Součástí losování bude každý účastník bez ohledu na počet odeslaných pozorování. Pro účast v soutěži stačí pouze na konci sčítacího formuláře zaškrtnout, že se soutěže chcete zúčastnit a vyplnit své kontaktní údaje. Více informací o soutěži na ptacihodinka.cz/soutez/.
