ČR - Dušičky, které si letos připomeneme příští středu, jsou z ekonomického hlediska, resp. výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu. Celkově pak přibližně 1,3 miliardy korun.
Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie, tvrdí ekonomové.
"Smuteční květiny letos zdraží o 15 až 20 procent oproti loňsku. Drahý plyn totiž způsobuje zdražení vytápění skleníků v zemích typu Nizozemska, které ve velkém zásobují i český trh. V důsledku růstu cen energií a paliv zdražuje také přeprava ze zemí typu Ekvádoru nebo Keni, kde ovšem pochopitelně zase není třeba plynu k vytápění skleníků. Proto někteří dovozci preferují právě květiny ze zemí jiných světadílů," uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Tradičně nejvyhledávanější smuteční, „dušičkovou“ květinou je v ČR chryzantéma. "Do Česka se ročně dováží řezané chryzantémy průměrně za 210 milionů korun. Zmíněné Nizozemsko se obecně podílí na dovozu květin do ČR ze zhruba 80 procent. Celkově se do Česka každoročně dováží řezané květiny za zhruba 2,3 miliardy korun, přičemž Nizozemsko zodpovídá za 1,8 miliardy z této částky. Vzhledem k tomu, že se v Česku ročně celkově prodají řezané květiny za zhruba čtyři miliardy korun, bezmála polovina útrat lidí v ČR za květiny se týká květin původem právě z Nizozemska," vysvětlil Kovanda.
Nizozemských chryzantém se tedy v Česku prodá ročně za desítky milionů korun, přičemž tyto prodeje vrcholí právě na přelomu října a listopadu, v „dušičkovém“ období. Letos však pěstitelé květin v Nizozemsku a jinde v Evropě svoji produkci omezují, podobně jako loni. Právě proto, že k vytápění skleníků často používají plyn. Jeho velkoobchodní cena sice včera poprvé od poloviny června klesla pod psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, ale i tak je na zhruba až šestinásobku průměru předpandemických let.
"Při takto vysoké ceně plynu v EU se dostávají do konkurenční výhody pěstitelé třeba z východoafrických zemí, kteří díky přirozeně příznivému klimatu mnohdy žádné skleníky nepotřebují. Z evropské plynové krize se tak radují pěstitelé květin v Etiopii či Keni, jimž citelně stoupá odbyt. Zaplňují totiž na trhu místo po nizozemských a obecně evropských pěstitelích, kteří museli „zavřít krám“. Přepravní náklady z afrických zemí jsou sice vyšší než ty z Nizozemska, zvláště nyní při globální přepravní krizi, avšak i tak si kvůli astronomickým cenám vytápění evropských skleníků keňští či etiopští pěstitelé udržují cenovou výhodu. Přesto samozřejmě dochází ke zdražení," řekl ekonom.
O zhruba 15 procent zdraží letos umělé květiny. Jejich dovoz zejména z Číny se prodražuji kvůli tamním výpadkům ve výrobě, způsobeným i letos pokračujícími covidovými uzavírkami. Čína totiž uplatňuje politiku nulové tolerance covidu.
Z důvodu růst cen ropy ale také hnědého uhlí je třeba počítat letos také se zdražením svíček. Parafín, potřebný pro jejich výrobu, se totiž získává destilací ropy, případně z hnědouhelného dehtu.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve.
"Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu zvláště letos, v době obecné drahoty „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními," komentuje současnou situaci Lukáš Kovanda.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
"Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času," dodal na závěr Kovanda.
