Ilustrační foto: CC0
Karlovy Vary

ČR - Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují, v červenci přitom byly jedny z nejnižších v EU. V příštím týdnu zlevní dále – benzín o zhruba 10 haléřů na litr a nafta o 15 haléřů na litr –, protože se do nich propíše nedávný pokles cen ropy na světových trzích a zlevňování velkoobchodně prodávaných paliv. A to i přes oslabování koruny vůči dolaru. Nicméně zlevňování by v týdnu, který bude následovat po tam nadcházejícím, mohlo ustat. A to kvůli rostoucímu napětí na Blízkém východě. Kvůli němu ve čtvrtek ostatně ropa Brent zdražuje.

Írán totiž chystá odplatu Izraeli za jeho zabití šéfa Hamásu, k němuž došlo právě v Íránu. Teherán se podle včerejší zprávy New York Times připravuje na válku jak s Izraelem, tak se Spojenými státy, které mu stojí po boku. Úder na Izrael má být prý „těžký". Hrozí tudíž závažné vyostření situace na Blízkém východě. Mohlo by v Česku citelně zvednout nejen cenu pohonných hmot, leč třeba i zemního plynu. Záleží ovšem na razanci, rozsahu a účinnosti případného úderu Íránu na izraelské cíle a na povaze dalších kroků Tel Avivu.

Pohonné hmoty jsou ovšem zatím v Česku nebývalé levné – alespoň tedy ve srovnání v rámci EU. Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot" v EU. Podle červencových dat Evropské komise vykazovalo totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídala v Česku podle dat Komise právě k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To byla čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší byla pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě bylo sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty tam byla prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU byla pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.

Naftu samotnou měli čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělilo o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen.

Česko letos v létě tedy vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé. Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Vísegrádské skupiny tedy vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.

Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále v poměrně vysoké míře odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, letos v prvním pololetí podle dat ministerstva průmyslu a obchodu činil 40 procent, což je v rámci EU stále relativně vysoké číslo. Děje se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku. Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi. Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň. Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.

image001 6b57b

 

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru