Žatecko - Chmel, který se v Česku pěstuje na necelých pěti tisících hektarech, se začne sklízet u prvních pěstitelů nejspíše v pátek 16. srpna. Poslední česačky skončí svůj provoz patrně kolem 18. září. Chmelaři věří, že letošní úroda bude podobná té loňské.
Zaznělo to na včerejším setkání pěstitelů na Stekníku, kde se chmelaři pravidelně setkávají vždy před sklizní. „Myslím, že můžeme očekávat průměrnou nebo lehce nadprůměrnou sklizeň. Přesná čísla ale zatím nelze odhadovat,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. „Pokud se dostaneme na úroveň šest a půl až sedm tisíc tun, bude spokojenost pěstitelů i obchodníků. Doufáme, že obsah hořkých látek bude lepší než loni,“ doplnil odhad Zdeněk Rosa, předseda žateckého družstva Chmelařství, které pro pěstitele zajišťuje technický servis a následně také chmel zpracovává.
Počasí relativně příznivé
Nejdůležitější předpoklad pro solidní úrodu každý rok vytváří počasí, které letos bylo relativně příznivé. Po chladnějším konci dubna přinesl květen a červen i celkem dostatečný objem srážek. Červenec byl suchý, ale v posledním týdnu opět přišel déšť, což byla dobrá zpráva. „Na druhou stranu byly teploty celou dobu velmi vysoké, máme strach, aby to neovlivnilo obsah hořkých látek. Teploty přes třicet stupňů už nejsou pro chmel optimální,“ upozornil Zdeněk Rosa.
Zatímco s technickým zajištěním sklizně nebývá v Česku problém, což je zásluha právě žateckého družstva, potíže v posledních letech bývají s lidmi nebo s vodou. Personálně se ale zdá, že jsou letos pěstitelé také připraveni. Pomáhají brigádníci, kteří jsou letos hodně z Bulharska, částečně také ze Slovenska nebo místní lidé. Největší potíže bývají se zajištěním odborných pracovníků, což se týká i řidičů traktorů.
Díky relativně bohatému roku na srážky letos chmelaře netrápilo sucho tolik, jako v předchozích letech. Přesto dlouhodobě pociťují ve srovnání se zahraniční konkurencí nedostatek v množství umělých závlah. „Pěstitelé se snaží budovat vlastní zádržné systémy na vodu, ať jsou to rybníky nebo umělé nádrže. Snaží se využívat menších toků a sbírat vodu, protože umělá závlaha je stěžejní pro zajištění stability výnosů,“ vysvětlil Zdeněk Rosa.
Celosvětový pokles konzumace piva
Zhruba tři čtvrtiny české produkce chmele se každý rok vyváží do zahraničí, z velké části do Asie. Pěstitelé v celém světě se v poslední době potýkají s klesající spotřebou piva, přitom pivovary jsou hlavními odběrateli chmele. Snížení produkce a konzumace piva začalo už v letech covidu a situace se od té doby příliš nezměnila. Statistika třeba ukázala, že ani letošní fotbalové Euro v Německu nepřineslo větší spotřebu. „Na druhou stranu ale konzumenti zase vyhledávají častěji piva prémiová, kde je více chmele,“ dodal Zdeněk Rosa.
Všichni účastníci dnešního setkání na Stekníku si shodně přáli, aby letošní úroda byla dobrá a kvalitní, a zároveň, aby poptávka po dobrém pivu i českém chmelu dál rostla. To může podpořit i skutečnost, že chmel ze Žatecka se může chlubit tím, že byl vypěstován v krajině, která je zapsaná na respektovaném seznamu UNESCO. To je pro obchodování s českým chmelem důležité a pomáhá to jeho prestiži.
Tomáš Kassal
