Karlovarský kraj - V krajském kole ankety Žena regionu 2020 se za Karlovarský kraj stala vítězkou Lucie Süssnerová, dobrovolnice a organizátorka charitativních akcí pro děti i dospělé, zvláště pro Nadační fond Šance onkoláčkům, který pomáhá onkologicky nemocným dětem. V hlasování veřejnosti obdržela v konkurenci dalších devíti finalistek z Karlovarského kraje nejvíce hlasů.
Slavnostní předání ceny Žena regionu se uskutečnilo ve středu 2. září v Galerie umění Karlovy Vary. Ocenění Lucii Süssnerové předal za přítomnosti zástupců soutěže a partnerů hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis, který zároveň udělil i Cenu hejtmana ženě, jež hned po vítězce získala nejvíce hlasů veřejnosti. Je jí Veronika Kropfreiterová, ředitelka Nemocnice Mariánské Lázně. Společně s hejtmanem blahopřál účastnicím náměstek hejtmana Martin Hurajčík a výkonná ředitelka projektu Žena regionu Marie Heřmánková.
Medailony finalistek:
Lucie Süssnerová
Vítězka ankety Žena regionu Karlovarského kraje je dobrovolnicí a organizátorkou charitativních akcí pro děti i dospělé, zvláště pro Nadační fond Šance onkoláčkům, který pomáhá onkologicky nemocným dětem. Právě o této nadaci s láskou říká, že je jako její další dítě. Během jejího prvního loňského Jarmarku, který pro Nadaci pořádala, vybrala z hand made výrobků, občerstvení, tomboly a aukce krásných 103 035 Kč. Nadaci šlo celých 100 % z prodeje.
Letos již chystá druhý ročník Jarmarku ve Vysoké Peci. Mimo pomoci Nadaci, pomáhá i nemocným dětem a dospělým ve svém okolí, ať už materiálně nebo finančně. Třeba pro malou Toničku Braunreiter zorganizovala charitativní bazar, kde se během pár hodin vybralo neuvěřitelných bezmála 40 tisíc korun. Lucie je neuvěřitelně činorodá žena mnoha zájmů. Vedle péče o rodinu se věnuje dobrovolnictví a výcviku svého pejska Charlieho. Jejím snem je řidičský průkaz na motorku.
Lucie Süssnerová postupuje do národního kola soutěže Žena regionu. Vyhlášení celostátní vítězky se bude konat 12. října 2020 v Senátu Parlamentu ČR.
Vlasta Hengeričová
Vlasta v době koronavirové šila roušky pro různá zařízení, ale i pro obyčejné lidi. Jako onko pacientka vaří a nakupuje starému 95letému pánovi. Více než 30 let pracuje v lázních a od roku 1990 také rozjela soukromé podnikání. Mezi její další aktivity patří i provozování její firmy TEXTILUS - čištění peří, šití bytového textilu, opravy textilu. Dále je jednatelkou firmy POBYTWELLNES s.r.o, ve které se v době „pocovidové“ snaží opět vzkřísit menší wellness hotely k životu.
Martina Kalendová
Martina pracuje v Nemocnice Sokolov na oddělení ARO od roku 1994 a již 16 let je zde vrchní sestrou. Pravidelně školí zaměstnance i veřejnost v resuscitaci, zajišťuje zdravotní dozory na akcích pro veřejnost a sportovních událostech. Stala se jednou z nejdůležitějších postav v období COVID-19, kdy stála v první linii. Organizuje nad rámec svého zaměstnání vzdělávací akce pro děti i další subjekty a každý rok se se svými kolegy podílí na charitativních akcích.
Anna Křehlíková
Anna je předsedkyní zapsaného spolku Láskou ke kočkám v Sokolově. Již několik let se stará o toulavé, nemocné nebo týrané kočky po celém kraji. Jejíma rukama prošlo již přes tisíc zachráněných zvířat, která dělají radost lidem po celé Republice, ale i v zahraničí. K vedení celého spolku chodí do běžného zaměstnání. Během pár let fungování spolku se vybudovala skvělá spolupráce s městem Sokolov, kde spolek sídlí.
Veronika Kropfreiterová (vítězka Ceny hejtmana)
Veronika pracuje jako ředitelka Nemocnice Mariánské Lázně. Ačkoliv není zdravotníkem v bílém plášti, má zásluhy o rozkvět této nemocnice. Právě díky těmto kvalitám se stala ředitelkou nemocnice a v této pozici dokázala naprosto ideálně obstát v období pandemie. Pracuje pro lidi a dělá to s láskou a houževnatostí sobě vlastní.
Michala Málková
Michala je starostkou v nejzadluženější obci jménem Prameny. Díky její píli a odhodlání, dokázala obci ponížit dluhy skoro o polovinu a snaží se dál. Jako starostka je velmi ochotná a vstřícná. Pomůže každému občanovi. Jak sama říká "I když práce starostky nejzadluženější obce v ČR není jednoduchá, velmi mě naplňuje, beru jí jako své poslání a baví mne být k dispozici občanům – sousedům."
Václava Markgrafová
Václava celý život pracuje jako zdravotní sestra. Během koronavirové krize se starala o své sestry a ve svém volném čase zajišťovala ochranné pomůcky. Když jí bylo oznámeno, že z oddělení musí vytvořit „covidovou jednotku“, odvezla svou dcerku k rodičům a celých šest týdnů ji neviděla. Veškerý čas trávila v nemocnici, sloužila také v odběrovém stanu a jezdila se záchrannou službou provádět výtěry k lidem nakaženým COVID - 19. Byla a je pro celý tým interního oddělení velkou psychickou oporou.
Inka Ratajová
Inka je sice již v důchodovém věku, ale rozhodně nepřestává se svými aktivitami. Dosud pracuje v Národním památkovém ústavu v Lokti, ale již dvacet let je jejím největším koníčkem a životním stylem jóga. V Lokti vede devátým rokem třikrát týdně kurzy jógy pro stále přibývající počet účastníků, organizuje a vede cvičení i v rámci jógových pobytů a o víkendových akcích. Organizuje také mnoho dalších kulturních akcí. To vše s cílem pomáhat lidem starat se nejen o své fyzické zdraví, ale také o zdraví duševní. Lekce jógy navíc vede často zcela zdarma.
Jana Vejražková
Janě před pár lety vstoupil do života vážně nemocný chlapec ze Slovenska. Dlouhodobě pomáhala, aby se cítil po zdravotní stránce lépe, ať už to byly hračky či jiná pomoc. Těsně před jeho bolestným odchodem dokázala Jana zapojit celou Českou republiku – lidé mu posílali pohledy, které sbíral, a udělali mu Vánoce v létě, aby je aspoň ještě jednou zažil. Již několik let Jana slaví své narozeniny tak, že organizuje charitativní sbírky a vymýšlí různé projekty na pomoc dětem. V době nouzové stavu, zajišťovala dodání šitých roušek tam, kde to bylo nejvíce třeba.
Andrea Zmijová
Andrea je učitelkou prvního stupně u dětí se speciálně vzdělávacími potřebami, na ZŠ a SŠ Karlovy Vary, p.o. Maximální vhled do duše jedince a individuální přístup ke každému žákovi je u ní naprostou samozřejmostí. Říká se, že děti jsou naše budoucnost a to, co do nich v útlém věku vložíme, se nám jednoho dne vrátí. V případě paní Zmijové toto platí dvojnásob. Pokud by každé z dětí mělo možnost vyrůstat ve školním prostředí pod rukama takovéto láskyplné ženy, byl by svět zase o něco více v pořádku.
