Karlovarský kraj - Evropský lázeňský a balneologický kongres dospěl ke svému konci. Letošní ročník navštívilo celkem 300 účastníků z 29 zemí, a stal se tak historicky nejlepším. Na závěr programu byla účastníky formulována Karlovarská lázeňská deklarace za účelem podpory léčebného lázeňství a jeho zohlednění v rámci strategických plánů a koncepcí ze strany zástupců evropských politických institucí. Společný apel vyzdvihuje význam lázeňství pro cestovní ruch, důležitost lázní jako místa pro péči o stárnoucí populaci nebo ochranu životního prostředí jako jednoho z největších lákadel resortů.
„Oblast lázeňství se v současné době nachází na pomyslném rozcestí. Po několikaletém útlumu dochází k nutným proměnám jejího charakteru v souvislosti se změnou přístupu lidí ke svému zdraví a životnímu stylu. Řečníci se proto ve svých přednáškách a diskuzních panelech zaměřili právě na největší výzvy, kterým lázeňská péče nyní čelí, a představili směry, jakými by se v budoucnu mohla ubírat, aby uspokojila poptávku ze strany klientů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
„Rád bych tímto poděkoval členům všech organizací, kteří se na realizaci kongresu podíleli. Vzhledem k světovému věhlasu regionální léčby, zvláště pak lázeňského trojúhelníku, věřím, že se zde nevidíme naposledy a v budoucnu podobně zaměřenou konferenci uspořádáme znovu,“ dodal náměstek hejtmana Karlovarského kraje s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta.
„Společné sdílení zkušeností a hledání nových cest s odborníky a zástupci významných lázeňských institucí vnímám jako velmi důležité a klíčové pro všechny zúčastněné. Nejde přitom jen o rozvoj jednotlivých destinací či lázní, ale o perspektivu celého oboru. Zvláště pro lázně v karlovarském regionu je hledání nových cest nyní aktuální, ale z rostoucích dat návštěvnosti je patrné, že je na správné cestě,“ popsal prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.
Jedním z témat, které v rámci kongresu nejvíce rezonovalo, bylo stárnutí evropské populace. V příštích dvou dekádách se totiž očekává radikální proměna demografických trendů, kdy kolem 30 procent evropské populace bude starší 65 let. Pro lázeňská střediska a resorty tak vznikají nové příležitosti, jak pomoci nejen nemocným, ale i starším jedincům, kteří na svém zdraví chtějí pracovat a prodloužit období zdravého života. Diskutovalo se také o léčbě postcovidových následků či možnostech, jak kromě tradiční lázeňské klientely přilákat i nové zájemce, především z mladší generace, například pomocí sociálních sítí.
Během doprovodného programu se podařilo stanovit nový rekord ve společném pití pramene, zájemci si mohli v doprovodu hejtmana Karlovarského kraje užít ranní běh centrem Karlových Varů nebo absolvovat terapeutickou procházku lázeňskými lesy.
