ČR – Česká republika má 14. nejčistší vodu na koupání v přírodě v Evropské unii, pomáhají i nově zatopené lomy s čistou vodou. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Evropské agentury pro životní prostředí, jež hodnotí kvalitu vody na základě výskytu škodlivých bakterií (escherichia coli a enterokoku). Nejlepší vodu nabízí Kypr následovaný Řeckem a Chorvatskem, zatímco nejhorší podmínky panují v Albánii.
V Česku v posledních letech vznikly i nové koupací lokality, a to například jezera Milada, Barbora či Most, které dosahují vysoké čistoty vody. „Pokud jde o velké povrchové lomy po těžbě uhlí, zatopené jámy mají u nás velmi dobrou kvalitu vody, o čemž nejlépe svědčí velká průhlednost vody (6–12 m) i v letním období. Výjimkou je v některých případech jen vyšší koncentrace rozpuštěných látek, zejména síranů. V současné míře to však není problém ani pro biodiverzitu, ani pro rekreační využití. Je to umožněno díky poměrně velké hloubce těchto nádrží a malému přítoku vody, a tedy i nízkému přísunu živin, zejména fosforu,“ říká hydrobiolog Ivo Přikryl z výzkumné neziskové organizace ENKI ENKI, o. p. s.
Zatopené lomy tak mají například oproti vodním přehradám několik výhod. „Příznivou vl letním období. Výjimkou je v některých případech jen vyšší koncentrace rozpuštěných látek, zejména síranů. V současné míře to však není problém ani pro biodiverzitu, ani pro rekreační využití. Je to umožněno díky poměrně velké hloubce těchto nádrží a malému přítoku vody, a tedy i nízkému přísunu živin, zejména fosforu,“ říká hydrobiolog Ivo Přikryl z výzkumné neziskové organizace ENKI ENKI, o. p. s.
Podvodní svět v jezeře Most vypadá místy na dosah ruky. Dno je přitom poměrně hluboko. Foto: jip
Vlastností jezer ve velkých zatopených zbytkových jamách je právě poměrně velká hloubka a malý přítok vody, a tedy velká odolnost proti eutrofizaci (obohacování vody o živiny jako dusík a fosfor, pozn. red.). Výhodou proti přehradním nádržím je i velmi malé kolísání vodní hladiny. Díky oligotrofii (malému množství živin, pozn. red.) se jen pomalu zanášejí sedimentujícími látkami, mají šanci vydržet desetitisíce let. Rizikem u bezodtokých nádrží (například jezero Most a Komořanské jezero) je v perspektivě následujících staletí jejich zasolení,“ dodává Přikryl.
Jezero Milada. Foto: DIAMO, státní podnik
V případě jezera Milada pochází voda z jiného již zatopeného lomu, u Barbory a Mostu jde o vodu z řeky Ohře. U jezera Most se přitom počítalo s řekou Bílinou, která se ale nakonec ukázala jako nevhodná, a to kvůli jejímu tehdejšímu znečištění.
Ačkoli voda v Mostu dosahuje vysoké čistoty podle dat Ministerstva životního prostředí, jezero se potýká s klesající vodní hladinou. Zvyšující se výpar v důsledku rostoucích teplot a menší úhrn srážek totiž způsobily, že přirozený přítok nedokáže kompenzovat úbytek vody. Jezero je tak nutné opakovaně dopouštět z Ohře.
Z tohoto důvodu se u dalších plánovaných zatopených lomů zvažuje sukcesní, tj. samovolné, napouštění, a to prostřednictvím dešťové vody a místních vodních zdrojů, jako jsou potoky. Tento způsob napouštění si sice vyžádá podstatně více času, ale současně přináší výhody:
a) odpadá problém s případným znečištění některých řek,
b) díky napouštění jezera ze stálých zdrojů, dojde k přirozenému vyrovnání vodní hladiny, čímž se sníží šance, že by vody později ubývalo.
Stezky kolem zatopených lomů jsou lákadlem k procházkám po celý rok. A pro otužilce po celý rok i ke koupání. Foto: Oldřich Hájek
Voda v zatopených lomech kromě koupání poslouží i k výrobě elektřiny
To platí například pro Komořanské jezero, které vznikne zatopením Lomu ČSA. „Budoucí jezero na dně zbytkové jámy lomu ČSA má potenciál stát se rezervoárem kvalitní vody pro celý region. Jeho výhodou je způsob napouštění jezera pouze přirozenými zdroji bez využití umělého převodu vod například z dalších vodních toků. Takto vytvořené jezero bude mít vyrovnanou hladinu bez budoucích nemalých nákladů na dopouštění při odparech, s jakými se potýká například jezero Most,″ říká Petr Urban, hydrolog z skupiny Sev.en Česká energie.
K udržení vody částečně pomůže i zamýšlená instalace plovoucích solárních panelů. Ty totiž zastíní vodní hladinu, a tím sníží výpar. Současně ale i omezí intenzitu míchání vodního sloupce, kvůli čemuž dojde ke zhoršení kyslíkových poměrů v jezeře. Kvůli omezení tohoto negativního vlivu nebudou panely pokrývat více než 20 % rozlohy vodní hladiny.
Komořanské jezero tak kromě rekreačního využití získá i energetický přínos, jelikož takto získaná čistá energie poslouží k výrobě zeleného vodíku. Při jeho výrobě tak nebudou unikat do atmosféry emise na rozdíl od převažující výroby vodíku v současnosti. Díky tomu může jezero posloužit jako jakási „zelená“ baterie v případech, kdy výkon solárních panelů překročí aktuální poptávku. Energie z nich může být uložena právě ve formě zeleného vodíku.
Ke kvalitě vody v jezeře jezera pak napomůže specifické podloží. „Kvalita vody v jezeře bude ovlivněna především podložím budoucího dna, a to čistotě vod pod Krušnými horami přeje. To je dobře patrné i na sousedním mosteckém jezeře, které vzniklo rovněž zatopením zbytkové jámy hnědouhelného lomu, ″ vysvětluje Urban.
Česko má druhé nejčistší říční lokality určené ke koupání v EU
Pokud přítok vodní plochy tvoří řeka, je jí do velké míry poplatná kvalita vody. Právě české řeky patří z hlediska bezpečnosti koupání mezi nejméně znečištěné v EU. Podle dat EEA má Česko druhé nejčistší řeky v rámci evropské sedmadvacítky (zmíněnými bakteriemi), lépe na tom jsou už jen v Rakousku. Dlužno ale dodat, že se jedná o porovnání na základě výskytu vybraných bakterií, které mohou být nebezpečné při koupání, v řekách se ale stále vyskytují další formy znečištění.
Nicméně české řeky si v posledních třech dekádách prošly celkovou výraznou proměnou k lepšímu. „Za posledních 30 let došlo k významnému zlepšení jakosti vody našich toků, konkrétně v průměru ze stupňů 3–5 na 1–4 z 5bodové škály znečištění, kdy jednička je nejlepší, kterou se hodnotí znečištění povrchových vod podle ČSN 75 7221. Jde tedy o zlepšení o 1–2 kvalitativní stupně. I na takových řekách, jako je řeka Bílina nebo Olše, je ve většině profilů kvalita vody přijatelná,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka.
O zlepšení vypovídá i Zpráva o stavu vodního hospodářství publikovaná Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Dle ní ve dvouletí 1991–1992 celá řada řek v Česku spadala do nejhorší kategorie „velmi silně znečištěná voda“, mezi roky 2021–2022 podíl vodních ploch v řekách s touto úrovní znečištění představoval 7 %. I v současnosti však více než čtvrtina říčních vod podléhá silnému znečištění a 42 % vodních profilů pak hydrologové označují za znečištěné.
Česko dokonce letos v New Yorku na Politickém fóru získalo uznání OSN za výrazné zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech právě za snížení znečištění řek.
Česko patří mezi čtvrtinu států s nejkvalitnější pitnou vodou
Nehledě na znečištění vody v krajině si Česká republika drží svůj vysoký standard pitné vody. Například univerzita Yale, která dlouhodobě sleduje bezpečnost pití vody ve světě, ohodnotila kvalitu pitné vody v ČR 73,6 body ze sta. Nutno podotknout, že univerzita přiřazuje skóre na základě srovnávání údajů o ztracených letech života kvůli pitné vodě, skóre tak představuje percentil, podle něhož Česká republika patří do 26,4 % států na světě s nejvyšší kvalitou pitné vody.
