Karlovarský kraj - Perlorodka říční z našich potoků a řek během dvacátého století téměř zmizela a žije u nás pouze na posledních pěti místech na Šumavě, Ašsku a v Novohradských horách. Na vině je budování vodních děl a technické úpravy koryt, intenzifikace a chemizace zemědělství, odvodňování, eroze. Odchovna, která byla dnes slavnostně otevřena v osadě Huschermühle, pomůže udržení tohoto vzácného mlže v potocích na obou stranách česko – německé hranice.
„Perlorodka říční žije nejdéle z našich živočichů, až 140 let. Ochranu tohoto vzácného mlže komplikuje jeho velmi složitý životní cyklus a to, že v poškozeném prostředí nedokáží mladé perlorodky přežít první roky života. V odchovně budou mladé perlorodky 4–5 let chovány ve speciálních klíckách a teprve pak vypouštěny do přírody. Zároveň se v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z polí a luk mají na přežívání perlorodek podstaný vliv,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. Pro záchranu kriticky ohrožené perlorodky říční připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR speciální záchranný program.
„Záchranné programy nepomáhají jen těm druhům, pro které jsou určeny především. Třeba tím, že snažíme, aby byla voda v povodí čistá, pomáháme i vrance obecné, minuli potoční nebo rostlině s podivuhodným jménem hvězdoš. A samozřejmě i lidem, čistou vodu potřebujeme všichni,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pro vzácné druhy živočichů a rostlin běží už celkem 10 záchranných programů či programů péče a další se připravují.
Přeshraniční projekt na záchranu perlorodky říční napomáhá chránit přírodu bez ohledu na státní hranice. Není ale jediným přeshraničním projektem, na kterém se AOPK ČR podílí. Na perlorodku říční se zaměřuje také projekt Interreg Malsemuschel v povodí řeky Malše, zkušenosti s návratem vlků a zabezpečením stád v Sasku přenáší do České republiky projekt OWAD, ochraně a monitoringu bavorsko-česko-rakouské populace rysů se věnuje projekt 3Lynx.
Integrované plánování dopravní infrastruktury v dunajsko‐karpatském regionu ve prospěch obyvatel a přírody nastartoval projekt Transgreen, na který navazuje projekt ConnectGreen. Propojování ekologických sítí a koridorů, územní plánování a migrační bariéry jsou náplní projektu, ConNat, který se pokouší o propojení přírody mezi Českou republikou a Rakouskem.
