Karlovarský kraj - 1. září 2015 vstoupila v platnost metodika Ministerstva zdravotnictví ČR „Nutriční doporučení MZ ke spotřebnímu koši“, jejímž hlavním cílem je zavádění výživových doporučení do praxe školních jídelen. V průběhu roku 2017 provedly odborné pracovnice odboru hygieny dětí a mladistvých (HDM) vyhodnocení jídelních lístků ve školních jídelnách mateřských škol (38) a školních jídelnách základních škol (27).
Jídelní lístky se hodnotí pravidelně, převaha školních jídelen si osvojila myšlenky a principy „Nutričních doporučení MZ ke spotřebnímu koši“ (dále jen „ND“) a postupně je zavádí do praxe. Nejlépe se do praxe školních jídelen zavádí pitný režim, obilné zavářky do polévek (např. bulgur, kuskus, jáhly, pohanka apod.) a rozšiřuje se sortiment polévek, kdy jsou přednostně na jídelníček řazeny polévky zeleninové či luštěninové. V minulosti lehce problématická oblast přípravy pokrmů převážně z vepřového masa již též doznala změn, na jídelníčku strávníků se téměř pravidelně vyskytuje maso kuřecí, krůtí, králičí, hovězí a v poslední době i jelení, či dančí.
Nejhůře se do praxe školních jídelen implementuje podávání bezmasých slaných pokrmů. V této oblasti jsou značné rozdíly mezi školními jídelnami. Část stravovacích provozů připravuje převážně pokrmy klasické (např. čočku na kyselo s párkem nebo uzeným), část školních jídelen je kreativní – pro své strávníky v loňském roce připravila např. cirznové nugetky se zeleninou Ratatouille a vločkami, zapečené těstoviny s Tofu sýrem a zeleninou, zeleninové curry s červenou čočkou apod.
Škála hodnocení v mateřských školách je o něco širší, neboť mateřské školy připravují pro děti nejen oběd, ale i dopolední a odpolední svačinky. I zde je patrná značná snaha personálu školní jídelny o oživení nabídky pokrmů – např. podáním obilných kaší (ovesných, vločkových, kukuřičných), nebo zařazení velmi chutných zeleninových či luštěninových pomazánek. Obecně lze konstatovat, že se ND do praxe školních jídelen při mateřských školách zavádí snáze, neboť děti ve věku 2 – 7 let nemají ještě zažité negativní stravovací návyky.
Situace v základních školách je o něco obtížnější. 45% školních jídelen, kde se hodnotil jídelní lístek, nabízí tzv. „výběrový jídelníček“, což v praxi znamená, že školní jídelna připraví 1 druh polévky a 2 druhy hlavního jídla. V těchto případech je hodnocení provedeno pro každý výběr zvlášť. Mnohdy je „výběrový jídelníček“ komplikací, neboť personál kuchyně nemá dostatek času a někde i prostoru uvařit dvě plnohodnotná jídla najednou. Dále se kuchařky ve školních jídelnách základních škol často setkávají v případě nabídky bezmasých luštěninových pokrmů s negativní reakcí ze stran žáků a nezřídka i pedagogického sboru. A to je velká škoda, neboť pokud se luštěniny vhodně zkombinují např. s obilovinami, jsou plnohodnotným zdrojem bílkovin i bez zařazení masa (např. fazolový guláš bez masa s chlebem, zeleninové rizoto s červenou čočkou, halušky se zelím a bílými fazolemi apod.) a jsou i lépe stravitelné. Současně je však nutno konstatovat, že i ve školních jídelnách základních škol dopadlo hodnocení jídelníčků velmi dobře.
Vzhledem k výše uvedenému, se pracovnice odboru HDM i v letošním kalendářním roce zaměří na hodnocení jídelníčků dle metodiky MZ ČR „Nutriční doporučení MZ ke spotřebnímu koši“ a tuto oblast ještě rozšíří o metodiku MZ ČR „Objektivizace ukazatelů spotřebního koše“.
