ČR - Stejně jako v předchozích letech přinese i rok 2019 v oblasti práce a sociálních věcí řadu změn. Od ledna dojde k historicky druhému nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991, kdy byla zavedena.
Velkým úspěchem je navýšení příspěvku na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Schválené změny se pozitivně odrazí mimo jiné také na výši důchodů nebo na náhradách zaměstnancům za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
1. VYŠŠÍ DŮCHODY
Od 1. ledna 2019 se zvyšuje základní výměra všech důchodů, a to ze současných 9 % na 10 % průměrné mzdy (u důchodů přiznaných před 1. 1. 2019 bude náležet zvýšená základní výměra od splátky důchodu splatné v lednu 2019). Dojde tak ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů, protože všechny vyplácené i nově přiznané důchody budou zvýšeny o 1 % průměrné mzdy, což se výrazněji projeví u nižších důchodů, u kterých základní výměra tvoří větší část důchodu.
Základní výměra se zvyšuje o 570 Kč na 3 270 Kč, procentní výměra zvyšuje o 3,4 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Důchody se tak zvýší v průměru o 900 korun. Zvýšení bezmála 3,5 milionu vyplácených důchodů provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. O zvýšení důchodu bude všem příjemcům důchodu zasláno písemné oznámení.
2. VYŠŠÍ MINIMÁLNÍ MZDA
Od 1. ledna 2019 se zvyšuje minimální mzda, a to z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda vzroste ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
Společně s úrovní nejnižšího výdělku dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 Kč měsíčně. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou výdělková minima platná pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a ve státní službě, jimž je za práci poskytován plat.
Od 1. ledna 2019 se bude nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybovat v rozmezí od 13 350 do 26 700 Kč měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin.
3. POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH (OSVČ)
Od 1. ledna 2019 se u OSVČ mění splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Dosud musela OSVČ zaplatit zálohu a pojistné ve lhůtě 20 dnů následujícího kalendářního měsíce; při jejím nedodržení musela platit z dluhu na zálohách penále. Při nezaplacení pojistného v této 20denní lhůtě jí nemocenské pojištění zaniklo. Musela se znovu přihlásit, pokud si přála být nadále nemocensky pojištěná; nárok na nemocenské jí vznikl až po 3 měsících trvání účasti na nemocenském pojištění.
Nově od 1. ledna 2019 činí lhůta pro zaplacení záloh a pojistného celý měsíc, na který se záloha či pojistné platí a dlužnou zálohu na důchodové pojištění a dlužné pojistné na nemocenské pojištění může OSVČ doplatit ještě do konce dalšího měsíce bez sankce (bez penalizace nebo bez ukončení nemocenského pojištění).
OSVČ dosud může požádat okresní (v Praze Pražskou, v Brně Městskou) správu sociálního zabezpečení pouze o snížení záloh na důchodové pojištění. Od roku 2019 může OSVČ, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, požádat i o zrušení povinnosti platit zálohy. Bude jí vyhověno, pokud dosahuje tak malých příjmů, že lze předpokládat, že nebude povinna za tento rok platit pojistné na důchodové pojištění, a proto zaplacené zálohy za měsíce tohoto roku by jí byly vráceny.
4. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Nejvýznamnější změny:
- částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 32 699 Kč
- maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 1 569 552 Kč
- rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, je 78 476 Kč ročně
- minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 8 175 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 2 388 Kč
- minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 3 270 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 955 Kč.
5. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
S účinností od 1. ledna 2019 se zvyšuje rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění z částky 2 500 Kč na částku 3 000 Kč. Redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění se zvyšují v 1. redukční hranici na částku 1 090 Kč, ve 2. redukční hranici na částku 1 635 Kč a ve 3. redukční hranici na částku 3 270 Kč.
6. PROPLÁCENÍ PRVNÍCH 3 DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Od 1. 7. 2019 by měla náležet zaměstnancům náhrada mzdy nebo platu i za první 3 pracovní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti. Poskytování náhrady mzdy nebo platu za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti již schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu, návrh však ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky. Zvýšené náklady na výplatu náhrady mzdy budou zaměstnavatelům kompenzovány snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění. Připravuje se i opatření, aby zaměstnavatelé získali informaci o uznání dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců co nejdříve elektronickou cestou. Zaměstnavatelé by mohli využívat službu ePortálu ČSSZ, která jim poskytne údaje o evidované dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance včetně místa pobytu a doby vycházek.
U tohoto opatření zatím není ukončen legislativní proces. Aktuálně návrh zákona projednává Senát, který o něm bude rozhodovat na své schůzi, která začíná dne 19. prosince 2018.
7. ELEKTRONICKÁ NESCHOPENKA
Počínaje 1. lednem 2019 dochází na základě stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a jeho následných úprav k elektronizaci dočasných pracovních neschopností.
Projekt eNeschopenka je rozdělen do 3 fází, které budou probíhat následovně:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele:
- prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena
- tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ, tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky).
Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 se plánují dvě nová zákonná opatření:
- povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá
- rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Tato fáze elektronizace neschopenek je předmětem novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která se projednává v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020 Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát na své schůzi dne 20. prosince 2018.
8. NAVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU
Podle návrhu, který MPSV předložilo vládě, na úpravu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, by mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku na celkovou částku 300 000 Kč (450 000 Kč při péči o dvojčata či vícerčata). Účinnost uvedeného opatření se navrhuje od 1. ledna 2020.
9. ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI VE III. A IV. STUPNI MÍRY ZÁVISLOSTI
Schválením senátní novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, dojde v roce 2019 ke zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti (úplná závislost) na 19 200 Kč u osob (shodně dospělých i dětí) nevyužívajících pobytové sociální služby. V souvislosti s tímto zvýšením dochází od 1. července 2019 také ke zvýšení příspěvku na péči ve III. stupni závislosti o 4 000 Kč u osob nevyužívajících pobytové sociální služby, u dospělých to je na 12 800 Kč, u dětí na 13 900 Kč.
Zvýšením příspěvku na péči dojde k posílení finančních zdrojů jeho příjemců a tím ke snížení tlaku na poskytování pobytových sociálních služeb. Tyto osoby budou moci déle zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí a využívat terénní a ambulantní služby.
Účinnost u příspěvku ve IV. stupni nastává prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, u III. stupně je účinnost stanovena dnem 1. července 2019.
10. PLATY VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ A STÁTNÍ SLUŽBĚ
Od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 % a pedagogických pracovníků o 10 %. U lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví se platové tarify zvýší nerovnoměrně, a to od 11. do 13. platové třídy o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %.
11. ZVÝŠENÍ NÁHRAD ZA PRACOVNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ
Od 1. ledna 2019 budou o 3,4 procenta navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Podle informací získaných od pojišťoven, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání, pobírá náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti cca 12 750 poškozených. Náhrady nákladů na výživu pozůstalých jsou vypláceny cca 470 pozůstalým.
Dopad navýšení náhrad o 3,4 procenta je pro státní rozpočet odhadován na 681 000 Kč. Z uvedeného zákonného pojištění bude poškozeným vyplaceno o 139,5 mil. Kč více, což se však výdajů zaměstnavatelů nijak negativně nedotkne.
12. LÉKAŘSKÁ POSUDKOVÁ SLUŽBA
Díky novele zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dojde v oblasti lékařské posudkové služby ke dvěma hlavním změnám.
První spočívá ve vynětí lékařů působících v lékařské posudkové službě ze státní služby a jejich převod do režimu zákoníku práce. Tato změna neovlivní jejich posudkovou činnost, odstraní však věkové omezení a umožní pružnější sjednávání pracovněprávních vztahů. Druhou hlavní změnou je zapojení smluvních lékařů. To dodá celému procesu posuzování větší flexibilitu, jelikož tito lékaři budou moci pracovat na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Návrh zákona byl v listopadu 2018 postoupen k jednání Senátu, projednávání tisku je zařazeno na program schůze Senátu, která začíná 19. prosince 2018.
13. POMOC V HMOTNÉ NOUZI
Poslanecká sněmovna přijala změnu zákona o dávkách pomoci v hmotné nouzi ve znění navrženém Senátem. Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby už nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách.
Nově se tedy dávky nebudou vyplácet poukázkami v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesáhne 500 Kč a v některých specifických případech.
Novela zákona byla dne 11. prosince 2018 podepsána prezidentem republiky a nabyde účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
14. SYSTEMIZACE MPSV
Od 1. ledna 2019 se v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí zruší 117 míst hrazených ze státního rozpočtu a 24 míst hrazených z rozpočtu EU. Systemizace přinese zefektivnění fungování resortu a snížení objemu prostředků na platy.
- Redukce počtu pracovních pozic bude rozdělena mezi služební úřady následovně:
Ministerstvo práce a sociálních věcí – 35 míst (státní rozpočet) a 24 míst (EU) - Česká správa sociálního zabezpečení – 39 míst
- Úřad práce České republiky – 36 míst (státní rozpočet) a 1 místo (EU)
- Státní úřad inspekce práce – 6 míst
- Úřad pro mezinárodně právní ochranu – 1 místo
