Litvínov – Je to možná trošku jiná kavárna, než na jaké jste zvyklí. V sympatickém prostředí v klidné části města vás tu obsluhují klienti s mentálním postižením. Jsem v La pontu v Litvínově – v Sociálně terapeutické dílně a vedle mě sedí Dana Horová. I ona si zde práci vyzkoušela a díky ní mohla najít stálé místo. A podělila se se mnou o své zkušenosti.
Kavárna La ponto funguje už skoro tři roky. Její název je symbolický – v překladu z esperanta znamená „ten most“. Most, který má propojovat veřejnost s lidmi se zdravotním postižením. Most, který pomáhá handicapovaným lidem získat pracovní návyky a dovednosti v prostředí cvičné kavárny a přiblížit je běžnému životu.
Dana se nastěhovala do Domovů sociálních služeb Litvínov v roce 1994, poté, co jí zemřeli rodiče. Na začátku roku 2016 se přestěhovala do sociální služby Chráněné bydlení. Zkušenosti s prací získávala právě v La pontu., které je jedním z pracovišť Sociálně terapeutické dílny. I díky tomu, že si zde mohla vyzkoušet různé pracovní činnosti a práci v kolektivu, získala později práci v litvínovské pekárně na chráněném místě. „V pekárně peču vánočky,“ chlubí se. Ze začátku je při naší konverzaci stydlivá, ale to po chvíli opadá. Zvlášť, když se naše řeč stočí na zvířata, která má ráda. Po dohodě s paní Danou navštěvujeme i její bydlení. Křeček Bublina sice spí, takže ho neuvidíme, ale alespoň nám Dana ukazuje svůj byt, který sdílí se spolubydlící. „V chráněném bydlení mi pomáhají s nákupem jídla i ošacení, s braním léků, vařením, ale většinu věcí zvládnu již sama.“
Dana Horová se pochlubila i svým bytem. Žije zde se spolubydlící. Foto: Oldřich Hájek
A teď zpět do kavárny. Tam se Dana naučila připravovat kávu. A jako ostatní klienti se podílela i na výrobě nabízeného sortimentu ke kávě. Handicapovaní lidé nejsou na náročný úkol sami, vždy jim rád pomůže či poradí kvalifikovaný personál Sociálně terapeutické dílny.
Sociálně terapeutická dílna je služba, kterou mohou klienti využívat bezplatně. „Jejím smyslem je podporovat zdravotně postižené osoby se sníženou soběstačností v rozvoji pracovních a sociálních dovedností,“ říká Kateřina Schmiederová, vedoucí sociálního úseku Domovů sociálních služeb Litvínov.
„Zacvičujeme lidi s mentálním postižením tak, aby byli schopni najít práci,“ dodává Irena Lišková, vedoucí Sociálně terapeutické dílny. Klienti zde nedostávají výplatu, ale odměnou jsou jim získávané dovednosti. A ty poté mohou zužitkovat v novém zaměstnání. A tam se již peníze vydělávají. Dana může také díky tomu cestovat. „Už jsem byla ve Španělsku, minulý rok v Itálii a teď se chystám do Egypta,“ říká.
Ve službě, která provozuje nyní dvě cvičné kavárny, jsou místa i pro další klienty, kteří by o zácvik měli zájem (více se můžete dozvědět i potřebnými kontakty zde).
Dopíjím kávu, kterou mi zde připravili a přinesli zdejší klienti. Nebojte, je stejně dobrá jako v jakékoliv jiné kavárně. Jen člověk, který ji připravoval, je na výsledek své práce možná ještě víc pyšný než kde jinde. Rád se sem vrátím. I kvůli lidem, kteří zde handicapovaným pomáhají. „Jsem za tuto práci a příležitost, kterou mi před více než rokem pan ředitel Vopelka i paní vedoucí Schmiederová dali,“ poznamenává Irena Lišková.
Svoji práci dělá určitě moc dobře, pokud mohu zhodnotit, co jsem dnes viděl. Přijďte sem někdy i vy.
