Most – Titulem Šampiona těžké váhy severní Anglie se může pyšnit bojovník MMA Predátor Patrício. Občanským jménem Patrik Dufek z Mostu pro náš server popsal, jak složitá byla jeho cesta za titulem i jaký byl samotný zápas, na který se dlouhé měsíce připravoval.
Jste šampionem severní Anglie. Jak těžká byla cesta za titulem?
Cesta to byla dost těžká, místy až pekelná a celkově trvala od roku 2012, kdy jsem jako 20letý 160kilový kluk měl vizi a sen být šampión MMA zápasu v kleci. Bylo to těžké začít trénovat MMA nejen skrz moji vysokou váhu a špatnou fyzickou kondici, ale i skrz to, jak jsem celkově vypadal. Když jsem přišel za trenéry bojových sportů, spousta z nich mě odmítla a začala si ze mě utahovat, když jsem řekl, že chci zápasit v kleci. Když už jsem po dlouhém hledání sehnal trenéra a klub, který mě neodmítnul, tak nastal další problém, a to vyrovnat se na tréninku těm fyzicky zdatným klukům, které jsem maximálně brzdil a zpomaloval jim jejich trénink. Pamatuji si, že jsem schytával rány a kritiku ze všech stran, ale ani to mě neodradilo, vždy jsem dal hlavu dolů, shodil cca 55kg a pokračoval bez keců a výmluv v cestě na Měsíc.
Kolik zápasů jste na šampionátu absolvoval?
Byl to galavečer, kde bylo tuším 16 zápasů v různých váhových kategoriích, z toho já jsem měl jeden zápas o titul severní Anglie organizace MACHINE MIXED MARTIAL ARTS.
Patrik Dufek. Foto: archiv
Obešlo se to bez zranění, nebo počítáte modřiny nebo i něco horšího?
Pro mě se to obešlo bez zranění, ale soupeř na tom byl hůř, protože v prvním kole jsem mu nasadil páku kimuru (rotační páka na ruku) kterou neodplácal, a tak já páčil, až mu křuplo v loktu. Být to někdo jiný, ssi by nepřestal, ale já tu páku pustil, nechtěl jsem mu i navzdory tomu, že se nevzdal ublížit. Po zápase jsem dostal vynadáno od kouče, že jsem tu ruku měl zlomit, že mě to mohlo stát zápas... Každopádně z doslechu vím, že má něco s vazy. Jinak po každém zápase jsou takové ty klasické modřiny, šrámy a odřeniny na obličeji, ale v mém případě to bylo, jak jsem útočil a tlačil soupeře hlavou k zemi a držel ho u země, aby se nezvednul, protože to byl zápasník, který preferoval boj v postoji a já měl příkaz od trenéra jít rovně, hodit ho na zem a tam soupeře ukončit buďto na submission, to je uškrtit, zapáčit nebo technické K.O a povedlo se ve 3. kole Technickým KO rozhodčí ukončil zápas po tom, co jsem soupeře mlátil celá 3. kola na zemi.
Přijel odpočívat zpět do Mostu. Opravdu budete odpočívat, nebo budete i teď dál trénovat?
Chvilku budu odpočívat a užívat si jídla (smích ?), protože jsem se na zápas připravoval v Anglii, kde jsem trénoval 7 měsíců v kuse 2-3x za den krom neděle, takže cítím, že jsem fyzicky utahaný.
Možná tip pro toho, kdo by vás chtěl někdy následovat: Co máte na tomto sportu nejraději?
Pokud by mě chtěl někdo následovat, tak může přijít na trénink, ať už na veřejný nebo přímo soukromý trénink jen se mnou v Athéna Gym Most.
Na tomto sportu se mi líbí svobodná vůle bojovat tak, jak chcete vy. A hlavně mi to zachránilo život, nebo kdybych poslouchal doktory, už tady mezi vámi nejsem!
Komu patří vaše poděkování za to, kam až jste došel?
Na závěr bych chtěl poděkovat rodině do Anglie, že to se mnou vydržela, hlavně bráchovi Martinovi, který mi ukázal nejlepší dietu do zápasu. Rodině i do CZ trenérům:ˇPeter Irving, Radek Kříž, Milan V. Turek, Tomáš Peleška. Taky Sponzorům: Octagonshop.cz, SWH stavby s.r.o, Next Gyros. Kamarádovi Romanovi Štěrbovi, že za mnou stojí a všem lidem ,co se podílejí a fandí mi! Oss!
