Tušimice – Bez elektrické energie, kterou potřebuje pro svůj provoz a právě její následnou výrobu, se ocitla v pozdních odpoledních hodinách ve čtvrtek 31. července Elektrárna Tušimice Skupiny ČEZ. Celková ztráta vnějšího napájení elektrárny byla naštěstí jen námětem havarijního cvičení, které mělo prověřit připravenost všech na zvládnutí situace zvané blackout. K tomu může dojít ať už z důvodu poruchy elektrárny, nebo kvůli selhání přenosové soustavy.
„V těchto dnech probíhá v Elektrárně Tušimice celozávodní odstávka všech výrobních bloků z důvodu dlouhodobě naplánovaných revizí či oprav technologie, které se jinak za běžného provozu nedají udělat. Využili jsme proto možnosti, kdy je elektrárna mimo provoz, a zcela reálným vypnutím vypínačů dvou napájecích 110 kV linek u nás a obou vedení 400kV v rozvodně Hradec u Kadaně, jsme dokonale simulovali blackout,“ říká Miroslav Pira, vedoucí odboru řízení provozu Elektrárny Tušimice. Automaticky tak podle něj naskočily záložní dieselagregáty, umožňující provoz řídicího systému výrobních bloků a vybrané technologie po dalších zhruba osm hodin, než je spotřebována zásoba pohonných hmot pro dieselagregáty.
Takto uměle vyvolaná „porucha“ v přenosové soustavě měla za cíl jediné, prověřit připravenost elektrárny na mimořádnou událost tohoto typu. V praxi to znamenalo ověřit reakce a činnosti směnového inženýra a provozního personálu, funkčnost technologie včetně identifikace možných škod a rizik při obnově provozu. Neméně důležité bylo i prověření koordinace mezi pracovníky elektrárny, technického dispečinku ČEZ a ČEPS. „Pochopitelně se ověřovala i funkčnost složek a technologie fyzické a požární ochrany, technických prostředků určených pro varování a vyrozumění zaměstnanců a osob nacházejících se v areálu, tedy megafonu, sirény a telefonického spojení. V tomto případě šlo o prověření příslušných kontaktů v tabulce ohlašovacích povinností v případě mimořádné události v Elektrárně Tušimice,“ dodává Miroslav Pira.
Chvíle napětí nastala, když u výrobního bloku C, který byl společně s blokem D považován za blok v teplém stavu, vypadl řídicí systém a jeho obrazovky zčernaly. Foto: Ota Schnepp
Bez napětí se elektrárna ocitla od 16 do 18 hodin. V tomto mezičase bylo zapotřebí zkontrolovat technologii a také se připravit na znovunajetí do provozu, které mohlo nastat prakticky kdykoliv.
Provozní zaměstnanci například kontrolovali u zařízení tlak v okruzích oleje a věnovali zvýšenou pozornost otáčecí soustavě jednotlivých turbosoustrojí. V případě výrobního bloku C simulovaně vypadl i řídicí systém a příslušné obrazovky v centrální dozorně tudíž zčernaly. Turbogenerátor se proto musel ručně protáčet ráčnou. Elektrárenští profesionální hasiči pak byli připraveni na případné bezpečné vyvedení uvízlých osob v kotelně, strojovně a dalších objektech či jejich vyproštění v nefunkčních výtazích. Kamerový systém pobočné stanice požární ochrany byl sice mimo provoz, ale elektronická požární signalizace fungovala. Pouze během přepnutí na záložní zdroje v jednom případě falešně ohlásila požár, takže hasiči absolvovali i ostrý výjezd, byť šlo o planý poplach.
Po celou dobu vše monitorující havarijní štáb ukončil jednání v 17.30 hodin. O půl hodiny později byla zahájena obnova napájení, přičemž v 18.15 již bylo obnoveno v plném rozsahu. Za dalších 15 minut bylo havarijní cvičení po závěrečné poradě u směnového inženýra ukončeno. „S průběhem cvičení jsme spokojeni. Prověřilo připravenost jak lidí, tak i naše technické možnosti. Dle prvotního vyhodnocení všichni vše zvládli tak, jak by tomu mělo být během skutečného blackoutu. Navíc praktická zkouška bude sloužit k možným vylepšením stávajících opatření,“ uzavřel Miroslav Pira.
