Česká republika, Německo – Dojíždění za prací přes hranice je v současnosti velmi diskutovaným tématem. Zatímco v České republice chybějí zaměstnanci a firmy se o ně přetahují pomocí zvyšování mezd a benefitů, tisíce Čechů především z pohraničních oblastí denně váží desítky kilometrů cesty za prací do Německa. Proč je tomu tak, na to jsme se zeptali personalistů z německé pracovní agentury Starke Jobs.
Minimální mzda se mezi oběma státy liší o trojnásobek
Nejzásadnějším důvodem pro změnu zaměstnání jsou peníze. Zatímco v České republice je minimální mzda pro rok 2019 stanovena na částku 79,80 Kč, v Německu je to 9,19€, v přepočtu zhruba 236 Kč. Německá minimální mzda je tedy rovna průměrné mzdě v České republice, na kterou však dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. „Z analýzy trhu víme, že minimální mzda je v České republice jen číslo, zaměstnanci si obvykle vydělají daleko více,“ uvádí Stefan Beck z agentury Starke Jobs v Aue. „Je to dáno tím, že se počet zaměstnanců, především v Ústeckém kraji, rapidně snižuje,“ dodává.
Podle Becka jsou platy na české i německé straně na některých pracovních pozicích srovnatelné. „Pokud se budeme bavit o jedné z nejžádanějších profesí na obou stranách Krušných hor, tedy o operátorech výroby, mzda se skutečně příliš neliší. V čem jsou ale markantní rozdíly, to jsou výhody, které Čechům z práce v zahraničí plynou,“ míní Beck. To potvrzují i čeští zaměstnavatelé. „Nejsme schopni nabídnout zaměstnancům stejné možnosti jako mají v Německu. Na vině je horší legislativa, horší pracovní právo i vyšší odvody,“ říká manažer společnosti působící v oblasti automotive, který si nepřeje být jmenován.
Náklady na dojíždění snižují výdělek, zaměstnanci mohou peníze získat zpět
Beck ale upozorňuje, že to, co v České republice patří mezi zaměstnanecké benefity, bývá v Německu stanoveno zákonem. „Je to třeba možnost snížení daňového základu příspěvkem na dojíždění ve výši 0,30 centů za jeden kilometr nejkratší cesty do zaměstnání. Některé firmy nabízejí přímo Fahrgeld, kdo jej dostává, ten si pak už daně snížit nemůže, nicméně ani ti ostatní nepřijdou zkrátka,“ říká Beck. „Ve finále tak český zaměstnanec spolu s příspěvky na dojíždění vydělá víc, než jeho německý kolega na stejné pozici,“ dodává Beck.
Dalšími výhodami, které jdou s prací v Německu ruku v ruce, jsou třeba přídavky na děti, více dní dovolené či možnost zabezpečit se na důchod. Zatímco v České republice na přídavky na děti ve výši pár stovek korun nepřizná stát v podstatě téměř žádnému dítěti pracujících rodičů, v Německu má nárok na přídavek každé dítě. Německý Kindergeld přitom dělá rovných 200 eur na jedno dítě.
Německá pojištění i pro pendlery
Ve výčtu výhod plynoucích z práce za hranicemi bychom neměli zapomenout ani na zdravotní pojištění v Německu u některé z tamních zdravotních pojišťoven. V Německu se to má se zákonným zdravotním pojištění trochu jinak než v České republice, vybrat si totiž můžete z veřejného nebo soukromého zdravotního pojištění. Pojišťoven je v německu dohromady více než 140, je logické, že mezi sebou svádí boj o pojištěnce, a to především nabídkou výhod, které pojištění u nich přináší. Zatímco v České republice tedy zdravotní pojišťovna přispěje třeba tisícikorunou ročně na permanentku do posilovny, v Německu není výjimkou, že pojišťovna zaplatí celé celoroční členství.
I pendlerů se ale týká i další zákonné pojištění, a tedy i možnost z něj později čerpat. Řeč je samozřejmě o důchodu, který je tolik diskutovaný i u nás. Roky, které v Německu odpracujete, se samozřejmě počítají do doby potřebné pro vznik nároku na starobní důchod. Za odpracovaných pět let v Německu budete pobírat důchod přímo z Německa, což Váš měsíční příjem ve starobním důchodu zvýší o poměrně vysokou částku.
