ČR - S délkou dojíždění do práce je nespokojených 30 % Čechů, což je o 7 procentních bodů více než v loňském roce. S rostoucím počtem pracovních nabídek také klesá ochota Čechů ke stěhování za prací.
Dvě třetiny Čechů by ke stěhování nepřiměla ani zajímavější práce, ani vyšší mzda. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.
„S tím, jak vzrostl počet neobsazených pracovních pozic a vyhráváme opakovaně soutěž o nejnižší nezaměstnanost v EU, tak také, celkem přirozeně, klesá už tak nízká ochota Čechů k dojíždění či ke stěhování za prací. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. „Na tuto skupinu by se měli zaměstnavatelé, kteří hledají nové pracovníky, zaměřit. Jde o lidi, kteří budou s největší pravděpodobností nejvíce otevřeni změně, pokud dostanou nabídku adekvátní práce v menší vzdálenosti od domova,“ radí Jitka Součková.
Dlouhé cestování do práce dokáže dle ní vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.
Na cestování příspěvek od státu
Dojíždění za prací i stěhování v některých případech podporuje i Úřad práce ČR. Pilotovaný příspěvek na dojížďku úřad poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 8 453 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 249), Olomouckém (2 013), Ústeckém (836) a Jihomoravském (800) kraji. Jen v září přijal Úřad práce ČR 261 žádostí. S 5 632 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 234 z nich v září). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč.
Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, recepční, chůvy nebo ošetřovatel zvířat.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 tisíc korun. Dosud tak učinilo 341 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (79), Olomouckém (71), Zlínském (41) a Jihomoravském (37) kraji. Celkem 164 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km.
Nejčastěji se lidé stěhují do jiného kraje
Aktuální situace na trhu práce ochotě Čechů stěhovat se za prací nenahrává. Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 % respondentů, největší podíl na této skupině tvoří vysokoškoláci. Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. „Lepší mzdové podmínky jsou stále velmi důležitým faktorem. Lidé však také chtějí získat nové zkušenosti a dobrou práci ve svém oboru, což je v otázce stěhování za prací neméně důležité,“ popsala Jitka Součková. Co se týká vzdálenosti, v 57 % případů se respondenti stěhovali do jiného kraje v rámci České republiky, ve 31 % případech do zahraničí. Dvě třetiny Čechů by ovšem k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání anebo lepší mzdové podmínky.
Zahraničí: za stejnou práci lepší mzda
I když zhruba 40 % Čechů proklamuje zájem přestěhovat se za prací do zahraničí, realita je jiná. Pouze 31 % respondentů do zahraničí v minulosti dojíždělo nebo se do ciziny přestěhovalo. „Mezi motivátory práce v zahraničí vede mzda. Lidé často vidí možnost dostat za stejně náročnou práci lepší peníze,“ komentuje Jitka Součková. Vysokoškoláky ovšem častěji motivuje vysněná práce či společnost, mladé do 34 let také příležitost naučit se cizí jazyk a možnost žít v zahraničí.
Průzkum realizovala společnost Behaviolabs.com na vzorku 1 123 respondentů.
