Krušné hory – Pamatujete si na léta, kdy se nesmělo vstupovat do krušnohorských lesů? Některé roky to bylo po vichřici z důvodu padajících stromů, další roky pro dlouhotrvající sucho a možné riziko požárů. Teď hrozí, že Lesy ČR budou o zákaz vstupu veřejnosti do lesů v Krušných horách usilovat znovu. Už o tom tato společnost informovala v polovině června představitele dotčených obcí.
Zprávu od Lesů ČR dostalo 23 obcí od Děčínska po Chomutovsko. Konkrétně Dubí, Hrob, Chlumec, Jirkov, Košťany, Krupka, Litvínov, Lom, Meziboří a Osek a menší obce Blatno, Boleboř, Háj u Duchcova, Klíny, Libouchec, Mikulov, Moldava, Petrovice, Proboštov, Přestanov, Telnice, Tisá a Vysoká Pec. Informaci potvrdil mluvčí Lesů ČR Přemysl Šrámek: „Žádost o vydání zákazu vstupu na přibližně 1 200 hektarů lesa v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří máme připravenou, ale ještě jsme ji nepodali. Informovali jsme zatím okolní obce, aby o našem záměru věděli obyvatelé, protože jde o jejich bezpečnost. Jedná se o informační dopis, který byl zaslán obcím, na jejichž katastrálním území se nachází listnaté (převážně bukové) lesy ve věku nad 120 let. Tedy porosty, kde byla zákazem Krajského úřadu Ústeckého kraje zastavena obnova. V těchto porostech se zvyšuje podíl starých a přestárlých stromů se snižující se vitalitou. Riziko pádu stromů i jejich částí je tedy výrazně vyšší než v lesích, kde obnova porostů postupně probíhá."
Přemysl Šrámek také vysvětlil, proč o podání žádosti společnost Lesy ČR uvažuje: „Vstup omezuje či zakazuje státní správa, v tomto případě Ústecký kraj. Ten zakázal na poměrně velké ploše Východního Krušnohoří provádět úmyslné těžby. A protože jsou tyto porosty na hraně životnosti, nelze odhadnout, kdy se i zdánlivě zdravé stromy vyvrátí nebo zlomí. Lesy ČR mohou kraj požádat o povolení těžby, ale podle dosavadní zkušenosti se stanoviska nemusí dočkat ani za rok. Východní Krušnohoří je ale hodně navštěvované, proto může za těchto okolností kdykoli dojít k úrazu nebo jinému neštěstí, což nelze riskovat. To nutí Lesy ČR požádat státní správu o vydání zákazu vstupu do tamějších porostů."
Na informační e-mail reagovala i ekologická organizace Greenpeace, která toto odůvodnění vnímá jen jako výmluvu a celý akt bere za snahu se obcím mstít, že kraj nepovoluje lesníkům hospodařit dle jejich plánů. „Argument, že je potřeba kácet lesy, aby stromy v nich nespadly lidem na hlavu, je falešný. Není možné vykácet preventivně všechny stromy, které potenciálně mohou v lese spadnout, protože to by se v takovém případě musely vykácet úplně všechny stromy a následně pak celý někdejší les zalít betonem, aby zde další stromy nemohly vyrůst a nemohl je náhodou vyvrátit vítr. Zákon o ochraně přírody přímo říká, že vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob. Aby se předešlo sporům a nehodám, měly by Lesy ČR také označit lesy, ve kterých bude omezené hospodaření, upozorněním na riziko pádu stromů s poznámkou, že není vhodné sem chodit za bouřky nebo větrného počasí. Místní lesy jsou unikátní staré bučiny s významnou biodiverzitou a potenciálem se dále rozvíjet, a proto mají vysokou hodnotu. Intenzivní kácení, které plánují Lesy ČR, by tyto lesy zásadně poškodilo," uvedla vedoucí kampaně za záchranu starých lesů Nekácejte Nikol Krejčová. Dle aktivistů o zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa navíc spor vůbec není. Pokud je ohroženo zdraví lidí či majetku – například kvůli stromům u značených cest – může se kácet i podle pravidel, která pro omezení těžby ve starých porostech stanovuje ve svém rozhodnutí Krajský úřad Ústeckého kraje.
Foto: Alena Pavlíková
Přemysl Šrámek však vnímá odpovědnost za případnou nešťastnou událost jinak: „Jako správci státních lesů máme obecnou prevenční povinnost vyplývající z občanského zákoníku. Snadno se kritizuje každý krok, když nenesete žádnou zodpovědnost – za porosty ani za bezpečnost v nich."
O způsobu hospodaření v lesích a ochraně přírody zástupci některých obcí s Lesy ČR již v jednali. To se týká například Litvínova, jehož starostka Kamila Bláhová o situaci hovořila také s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. „Město Litvínov vystupuje velmi výrazně v oblasti ochrany cenných bučin. Na toto téma jsme vedli s místními zástupci Lesů ČR jednání, kde jsme vysvětlili, že chápeme nutnost hospodařit v lesích, ale tak, aby nevznikaly v lesích obrovské holoseče. Dosud jsme byli přesvědčeni, že jsme našli při jednání porozumění, proto nás tento informační e-mail nemile překvapil. Pokud Lesy ČR žádost skutečně podají, budeme jako město účastníky řízení a budeme se k němu vyjadřovat," podotkla Kamila Bláhová.
Krušné hory jsou mezi turisty stále vyhledávanější. Foto: Alena Pavlíková
